č. 882

Roudnice nad Labem

Věžový vodojem, stojící
Zásobování železničního areálu
Rok výstavby: 
1928
Výška: 
26.6 m   
Stavitel: 
Ing. Brázdil a Dr. Ješ / Technická kancelář Hádl a Hájek
Železniční stanice/areál: 
Roudnice nad Labem
GPS:
50°25'35.989"N14°16'10.181"E

V roce 1926 vznikl projekt nového téměř 27 metrů vysokého věžového vodojemu pro železniční stanici Roudnice nad Labem, kde měl nahradit starý věžový vodojem, jenž musel ustoupit rozšiřujícímu se kolejišti. Nový vodojem byl postaven na hraně zářezu mezi úrovní hladiny řeky Labe a vyvýšeným tělesem dráhy (ze strany od železnice tak činí výška vodojemu pouhých 20 metrů).

Přízemní část čtvercového půdorysu, která je patrná pouze z úrovně řeky Labe, je zděná z kamene a neomítaná. Navazující středová nosná část s vystupujícími rohovými pilíři pootočenými o 45° byla vyzděná z režných cihel. Stěny této části byly osazeny obdélníkovými okny a ve středu vždy přecházely v šikmé komunikační šachtice, kterými se jednak přistupovalo k akumulaci, jednak zde vedly potrubní systémy.

Horní válcová akumulační část s drobnými kruhovými okny pak byla celá ze železobetonu. Ve výšce 17,5 metrů nad úrovní řeky Labe zde byly umístěny dvě soustředné válcové nádrže s rovným dnem o celkovém objemu 120 m3. Ty byly opláštěny válcovou stěnou  přecházející přes korunní římsu v kopulovitou střechu s výraznou lucernou.

Součástí objektu bylo také čerpací zařízení dodávající do vodojemu vodu z řeky Labe. V patrech pod nádržemi pak byla instalována filtrační technologie na její úpravu.

Vodojem byl dokončen v roce 1928, hlavním dodavatelem stavby byla firma Ing. Brázdil a Dr. Ješ. Ačkoliv je na kamenném bloku nad vstupem do vodojemu vytesán letopočet 1927, z archivních pramenů vyplývá, že betonářské práce byly zahájeny až na jaře 1928. Ty provedla dvojice roudnických podnikatelů Hádl a Hájek.

Na železnici tak vznikla typologicky zcela nová stavba, která byla následně roku 1930 realizována také ve stanici Krásno nad Bečvou (roku 1937 byla stanice zrušena a nahrazena novou stanicí Valašské Meziříčí, věžový vodojem následně sloužil jejím potřebám) a podle projektu z roku 1933 pak pro lokomotivní depo v tehdy samostatných Kopistech (dnes zaniklá obec a katastrální území města Most). Identický věžový vodojem byl postaven také na slovenském území v železniční stanici Kúty.

Zdroje informací:

Národní technické muzeum – Archiv architektury a stavitelství (NTM – AAS), Brázdil a Ješ 1920–1950, neinventarizováno.

Národní archiv (NA), Ministerstvo železnic I, Praha 1918–1945, karton 633.

Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích, Okresní úřad Roudnice nad Labem, i. č. 103.

HERMANN, Vojtěch – SLÁDEK, Pavel – ZEMAN, Jaroslav: Dráha moravskoslezských měst, Kojetín – Těšín – Bílsko. Ostrava 2020, s. 49.